Zamyšlení

Chyby

17. února 2013 v 9:43 | Atla Kauschimi
Mohla bych najít chyby v tobě, tobě a dokonce i v tobě. Ale neudělám to, jelikož vím, že nikdo není bezchybný.

Poté potkáte člověka, který na vaše chyby upozorňuje a vytýká vám je. A vy se pouze omlouváte za své skutky, jelikož chyby toho druhého jsou v tu chvíli příliš nicotné a vzdálené na to, abyste mohli zahájit protiútok nebo alespoň slušnou obranu.


Blábol z duše Atly Kauschimi.

Malé dítě...

5. listopadu 2012 v 19:21 | Atla Kauschimi
Jsem malé dítě... řekneš mu, aby nestrkal ruce do ohně, ale ono to udělá ...
A i když ví, jak moc to bolelo, udělá to znovu a znovu

Věci, u kterých by normální člověk viděl hrůzný důsledek, tak já je udělám, i když to, co se stane taktéž vidím.


Zdraví vás vaše nepoučitelná Atla Kauschimi, která se opět potřebvala z něčeho vypsat.

Ta doba prázdna...

22. října 2012 v 17:28 | Atla Kauschimi
Naprovrchu ho nazývám těmi hanlivými slovy, které by mladá dívka ani z úst neměla vypustit.

Někde uvnitř brečím nad tím straceným časem, toulám se ve vzpomínkách ...

Jak jsem rozplynula svůj sen "poprvé a navždy".


Ty prázdné měsíce...

Nevědomým optimistou

22. července 2012 v 21:47 | Atla Kauschimi
Já byla optimistou, mladým a naivním.
Měla jsem krásný vztah a milujícího přítele.
Jednoho dne jsem udělala chyby a hrozně jsem se v příteli sklamala.
I tak mi dal šanci to napravit.
Věřili jsme, že se to spraví.
O 4 a půl měsíce mi řekl, že mě již nemiluje.
Nechápala jsem, prosila a fňukala.
Smiloval se.
A já věřila, že se to spraví.
Bude vše jako dřív.
V jeho očích však už nebyl oheň a ten chlad mě rdousil.
Svíral a rdousil, byl pro mě samozřejmostí-můj přítel.
A i jeho chutě už pohasínají...

Jsem stále naivní, ale už ne tak optimistická. Však má to snad řešení? A já vůli pokračovat?
Nebo říct "dětinskost" a utopit myšlenky na mého milovaného?

Klidně mě berte,že jsem malá
slabá a dětisnká

protože taková doopravdy jsem.
Ale nadruhou stranu...
...chci věřit v lásku.
A chci jí opět rozdmýchat.

K čemu ...

30. prosince 2011 v 21:06 | Atla Kauschimi
K čemu namáhat svou hlavu s chytrým vtipem, když se stejně nikdo nechce namáhat jej pochopit? Když o to lidé nestojí?

Stačí přeci říkat kurva, piča, slaboduché narážky a hned máte přátel kupu a jste středem světa.

(To poněkud ztrápeně připouští Atla,
namyšlená princeznička,
která se urazí,
když není po jejím.
Jak poznamenal tolik chytrý "pařmen".)

Točit se, točit

1. prosince 2011 v 19:35 | Atla Kauschimi
Když jsem byla malá, byla jsem přesvědčená, že svět se točí jen díky mě, že to já jsem to pohánědlo. A když usnu, svět se zastaví, nic neexistuje. Byl to jen můj svět. Jako hra, kterou vypnete, kdy chcete.

Postupem času jsem dospěla k názoru: Kolem hodně lidí se točí svět, ale já to nejsem. Jsem ten poslední člověk, kolem ktgerého by se mohlo něco točit, natož pak svět.

A ten můj, osobní svět, se točí jen proto - spíše naprázdno mele - , aby nepřestal existovat...

Že že že ... Víš co?

16. května 2011 v 15:00 | Atla Kauschimi



Všímám si ,jak je moje čeština slabá.
Opakuji stejné slova , píši hrubky.
Stydět bych se měla.
Možná si říkáte ,že je dělá každý,ale mě doopravdy štvou.
Jsem asi posedlá dokonalostí v určitých věcích,
ale když uvidím slovo vYdět , tak se stydím ,i když to nebylo napsané mnou.
Možná je fakt ,že na tomto mém náhledu mají velký podíl moji rodiče,
jenž mě stále opravují a ukazují ,jak je internet plný pravopisných chyb.
Často se tomu směji ,ale když si po sobě přečtu ,co jsem napsala.
To mi pak moc do smíchu není ^^ .

Myslíte si ,že je prostě taková doba?
Když nikdo nedá na pravopis?
Píše bez háčků a čárek ,interpunkčních znamének apod.?
Chtěla bych slyšet váš názor.
 
 

Reklama